Blog

Přichází podzim, a s ním i neodmyslitelné burčákové období. Všude kolem nás se točí reklamy, stánky na trzích lákají k ochutnávce a vůně fermentovaného moštu naplňuje ulice. Dřív bychom se nadšeně přidaly do fronty, ale dnes? Dnes už víme, že tenhle rituál k naší střízlivosti nepatří.A přesto nás může přepadnout touha mít taky „něco speciálního“. Mít svůj vlastní, jedinečný rituál pro podzimní večery. Pro ten pocit, že se taky s něčím slavnostně usadíme u televize nebo s knihou. Pro pocit, že se neochuzujeme, že máme svou vlastní, lepší alternativu.Právě proto je tu kombucha. Je to ideální nápoj pro tyhle chvíle. Kombucha je plná života a bublinek, má spoustu variant a chutí. Můžete si ji koupit v různých příchutích, které připomínají víno nebo perlivé nápoje, nebo si dokonce zkusit vyrobit vlastní. A stejně jako burčák, i kombucha je fermentovaný nápoj, takže se s ní dá skvěle pracovat a experimentovat.Takže když budete mít pocit, že vám burčák chybí, sáhněte po kombuše. Nejenže neobsahuje alkohol, ale je i zdravá a osvěžující. Máte tak svůj vlastní nápoj, svůj rituál a svůj důkaz, že střízlivý život rozhodně není nudný ani ochuzený.

Podzim, burčák a kombucha

Robert Redford. Pro mnohé symbol Hollywoodu, modrooký herec, který okouzlil celý svět. Ale jeho životní příběh je mnohem víc než jenom pozlátko a sláva. Je to příběh o vytrvalosti, střízlivosti a o tom, jak najít svou vlastní cestu, a to i když je lemovaná výzvami.Redford se narodil do skromných poměrů a už jako mladý si musel projít několika pády. Herectví nebylo jeho první volbou, spíše se snažil najít směr, svou "vášeň", která ho bude hnát kupředu. Zpočátku to byla malba, ale nakonec ho osud zavedl k divadlu a filmu. A v tom spočívá první velká lekce: nikdy není pozdě najít, co vás skutečně naplňuje. Nemusíte hned vědět, co je vaší cestou. Důležité je se na tu cestu vydat.Redford si vždy pečlivě vybíral role, které ho bavily. Nechtěl se stát jen další tváří v davu, a to se mu také podařilo. Od role nespoutaného rebebla v Butch Cassidy a Sundance Kid až po seriózního agenta CIA ve filmu Tři dny Kondora dokázal ztvárnit mnoho různorodých postav. To vše ale nešlo bez dřiny a disciplíny. Redford si brzy uvědomil, že aby mohl pracovat na sto procent, potřebuje se zaměřit na sebe. Už v mládí se vyrovnával s problémy s alkoholem a rozhodnutí žít střízlivý život mu dalo sílu a svobodu, kterou potřeboval.A právě tato střízlivost mu dala pevnou půdu pod nohama. Nebyla to jen absence alkoholu. Byla to volba pro život, který je autentický a uvědomělý. Je to volba vidět svět jasně, s otevřenýma očima, a přijmout odpovědnost za své činy.Když se podíváte na Redfordovu kariéru, je fascinující, kolik projektů vytvořil i za kamerou. Založil Sundance Film Festival, platformu pro nezávislé filmaře, která dala světu jména jako Quentin Tarantino nebo bratři Coenové. A proč to udělal? Protože se nespokojil jen se svou slávou. Chtěl pomáhat ostatním, chtěl tvořit a měnit svět, a tak začal podporovat novou generaci. I to je součást střízlivosti - nesoustředit se jen na sebe, ale pomáhat i ostatním růst.Život Roberta Redforda je důkazem, že na začátku nemusíte mít všechno, ale že vášní a vytrvalostí se dá dojít daleko. A že střízlivost není jen o tom, co nekonzumujete, ale především o tom, jak se rozhodnete žít: naplno, s jasnou hlavou a se srdcem na správném místě. Roberte, čest tvojí památce, čest tvému životu.&nbsp;

Robert Redford: Střízlivost, vášeň a umění žít naplno

&nbsp;Kolikrát jsi slyšela, že alkohol je dobrý sluha? A kolikrát ses přesvědčila, že je to jenom a jenom krutý a zrádný pán? Mluvíme o tom často a nahlas. A přesto se na nás valí ta spousta nesmyslů, kterými nás společnost krmila celé generace. Už toho bylo dost. Je čas přepsat staré a nefunkční pravidla.Zahoď stará a nefunkční pravidla &nbsp;"Kdo nepije a nekouří, je nezdvořák." Není. Vůbec. Je to silný a odvážný člověk, který se nebojí jít proti proudu a bránit si své zdraví a život. "Sebechvála smrdí." Nesmysl. Zdravá sebechvála je důležitá pro naše sebevědomí a pro to, abychom dokázaly ocenit své úspěchy a pokroky. Už žádné schovávání se v koutě. "Sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná, najdou tě."&nbsp; Tak to iž dávno neplatí. Pokud v koutě sedíš, tak si tě nikdo nevšimne. K tomu, abys uspěla, musíš jít životu naproti a ukázat, co v tobě je. Pokud se těmito starými a toxickými pravidly budeme řídit i nadále, nikdy v životě neuspějeme. Je čas se jich zbavit. Nejenom, že nám nepomáhají, ale přímo nás sráží na kolena.Jdeš do pekla? Tak aspoň na pořádném koni. &nbsp;Tohle je ale jedno pravidlo, které stále platí. A my ve Střízlivých ženách víme, jak na to. Jde o to, že když už jdeš do boje s něčím tak silným, jako je závislost, musíš mít k dispozici to nejlepší vybavení. A my ti ho nabízíme. Všechny naše produkty, které jsme vytvořily pro tebe, naše kamarádky, jsou tvým spolehlivým koněm, na kterém dojedeš až do cíle.Střízlivý deník: Každodenní společník, který ti pomůže sledovat pokroky, zaznamenávat myšlenky a cíle, a hlavně ti ukáže, že jdeš správným směrem. Webináře: 3 webináře, které tě donutí přemýšlet o své závislosti tak, tak, že nejenže přijdeš na to, proč piješ, ale ukáží tí cestu, jak se závislosti ven.&nbsp; Program Transformace: Komplexní a do detailu promyšlený program, který ti krok za krokem pomůže projít celým procesem zotavení. &nbsp;Zotavování, které už nemůže být jednodušší .Naše cesta k sobě samé a ke střízlivosti může být pohodlná a bezpečná. Už žádné trapné chvíle na skupinových sezeních nebo cestování do drahých léčebných center. Vše, co potřebuješ, máš na dosah ruky – z pohodlí tvého domova.Pokud nejsi ještě plně motivovaná, nemusíš se bát. Náš SISU koncept tě správně nakopne. SISU je finský koncept, který znamená něco jako "extrémní odhodlání a síla vůle v situaci, kdy se zdá, že už není žádná naděje." A přesně to v sobě máme my, Střízlivé ženy. A my to pomůžeme objevit i tobě.Nenech stará pravidla, aby ti diktovala, jak máš žít. Je čas napsat si vlastní příběh. Jdeš do toho s námi?S úctou,&nbsp;Lucie Buková

Alkohol: Lhář a krutý pán

Konečně je pryč to nekonečné dělání svačin! Už žádné přemýšlení, co se dá sbalit, aby to dětem chutnalo a nezapařilo se to. Žádné shánění posledního rohlíku na poslední chvíli. Děti vyletěly z hnízda, a s nimi i všechny ty každodenní rutiny, které vás občas tolik vyčerpávaly. A právě teď je ten nejlepší čas začít dělat věci, na které jste dříve neměly čas. Zapomeňte na stereotypy a odvažte se vystoupit z komfortní zóny. Nikdy není pozdě!Zkuste něco nového. Chtěly jste se někdy naučit španělsky? Hrát na kytaru? Namalovat obraz? Přihlaste se na kurz, který vás láká, a uvidíte, jak se vám otevře nový svět. Sportujte pro radost. Místo večerního pití jděte na jógu, na plavání, nebo si zaběhejte. Pohyb vám dodá energii a skvělý pocit ze sebe samé. Objevujte. Vyjeďte si s kamarádkou na víkend, navštivte muzeum, projděte se po městě, kde jste nikdy nebyly. Svět čeká, až ho prozkoumáte. Pokud máte po boku milujícího partnera, je to ten největší bonus. Konečně můžete znovu objevovat jeden druhého, chodit na rande jako na začátku, plánovat společné zážitky. Užívejte si to, že jste opět vy dva. Pokud ho nemáte, svět se kvůli tomu nezboří. Život bez mužů může být také zajímavý.&nbsp; A buďme trpělivé, třeba na nás nějaký vykoukne, až půjdete cvičit akvaerobik do bazénu. Rovnou ho budete mít překontrolovaného i v plavkách (on vás taky) a zkontrolovaného, jestli nemá paty jak struhadlo :).&nbsp; Vždycky pamatujte, že život po odchodu dětí není prázdná díra, ale naopak nová, úžasná kapitola. Je to šance stát se tou ženou, kterou jste vždycky chtěly být. Nečekejte, až se něco stane, ale vezměte svůj život do vlastních rukou. A nejlepší na tom je, že k tomu nepotřebujete alkohol. Sledujte nás na sítích. Budeme vás motivovat ke změně životního stylu nebo stále udržovat myšlenku, že bez alkoholu je život báječný.&nbsp;S úctou,Lucie B.

Život bez svačin a úkolů

Někdy, když jdete do kina,&nbsp; se může stát zázrak. Včera se stal mně. Seděla jsem tam a na plátně se objevil on – Karol Duchoň.&nbsp; A najednou, s prvními tóny, jsem se propadla v čase. Teleportovala jsem se.&nbsp; Nebyla jsem v kině, ale u babičky v obýváku. Bylo mi jedenáct let a já se koukala na telku. Přesně ten pocit, přesně ten čas.&nbsp;A s tou vzpomínkou se mi vrátila i babiččina náruč. Ta nejbezpečnější náruč na světě. Moje milovaná babička. Vždycky, když jsem byla rozbitá, když jsem spadla a brečela, vzala mě do náruče a poskládala mě. Kousek po kousku. A já tam v kině, s těmi melodiemi, prožila to samé. Jako bych se po letech zase složila do její náruče. A i když tu už není, v tu chvíli jsem věděla, že se na mě usmívá. Byl to krásný a dojemný pocit, který mi připomněl, že babička je ve mně. Je to moje síla, moje jistota.&nbsp;Ale ten film mi ukázal i něco jiného. Ukázal mi rozklad. Zničení. Karol Duchoň byl určitě velmi talentovaný zpěvák. Ale pod tou slávou se skrýval smutek a prázdnota. Film nádherně ukazuje, jak alkohol kousek po kousku ničí osobnost, vztahy, rodinu. Karol neměl sebeúctu, neměl se rád. A tak si nevěřil, styděl se, klepaly se mu kolena. Alkohol to všechno na chvíli „vyřešil“ za něj. Pomáhal mu s trémou, s ženami, s popularitou. Ale nebyl to přítel. Byl to zákeřný ďábel, který mu bral postupně všechno, co mu bylo drahé. Záleželo mu však pak na sklonku jeho života ještě na něčem? Nebo na někom?Ani láska jeho matky ho nedokázala zachránit. Surfoval si na vlně vášnivého chlastání.&nbsp; A víte proč? Měl smůlu. Žil v době, kdy se o nebezpečí alkoholu nemluvilo. Nemohl si nic vyhledat na internetu, neměl Anonymní alkoholiky, neexitovaly ambulantní poradny, prostě se všude chlastalo.. Žil v zemi, kde se pilo od rána, kde byly popelníky i v nemocnicích. Měl smůlu, že mu nikdo neřekl: „Karole, tohle tě zabije.“ Nebo mu to třeba doktoři řekli, ale jeho závislost už mu skončit pití nedovolila. Příliš ho pohltila. Byl slabí.&nbsp;Ale vy smůlu nemáte. Vy máte nás. Máte tyhle řádky, máte internet plný informací, máte možnost najít pomoc, kterou Karol nikdy neměl. Můžete se zachránit, než bude pozdě. Nemusíte se rozložit jako on. Nemusíte ztratit všechno, co máte. Můžete se naučit se milovat, mít se ráda a poskládat se, tak jako mě poskládala babička.Karol zemřel v 35 letech. Smrt si pro něj přišla příliš brzy. Nenechte ji zaklepat i na vaše dveře. Máte sílu, kterou Karol neměl, sílu říct alkoholu dost. A my jsme tu pro vás, abychom vás v tom podpořily.Co vás poskládá v těžkých chvílích? Napište mi.S úctou,Lucie

Karol Duchoň - když chlast zabíjí

Jednoho dne se probudíte. A už nikdy to nebude jako dřív. Víte, jak to je. Žijete si svůj život v pohodlné bublině, kde je všechno známé, předvídatelné a tak nějak… stejné. A pak se to stane. Jednoho rána se probudíte a řeknete si: „Dost! Chci něco víc. Chci být lepší verzí sebe sama!“A hned, jak si to pomyslíte, se spustí poplach. Všichni kolem vás, kteří si doteď libovali ve vaší pohodlné ulitě, začnou křičet: „Proč to děláš? Vždyť to je zbytečný! Vždyť jsi takhle skvělá, jak jsi!“Přátelé, kteří vás doteď chválili, že dokážete strávit celý víkend na gauči s vínem v ruce a netečným pohledem upřeným na televizi nebo do mobilu, vás najednou začnou přesvědčovat, že běhání v šest ráno je pro blázny. Kamarádka, která vám tleskala za to, jak skvěle umíte ignorovat ty hromady prádla na židli, se najednou diví, proč chcete investovat do kurzu time managementu a transformace na střízlivou bohyni.A vy? Vy jen jdete a jdete. A stavíte nové hranice. A jdete to tak nějak snadno. Jen tak tiše se občas pozastavíte nad tím, proč už jste to neudělala dávno.Váš život, vaše hranice &nbsp;Začnete si jasně definovat, na co je a co už není ve vašem životě místo. Místo pondělního vína s kamarádkama, které si stěžují na svou práci a manžela, jdete na jógu. Místo odpoledního tlachání s babičkou, která vám vypráví o tom, jak je strašně drahý chleba, se učíte španělsky.A najednou se začnou dít divné věci. Vaše stará sociální bublina začne praskat. Kamarádi, které jste znali celý život, najednou nemají čas na kafe. Zprávy, které si píšete, jsou najednou kratší a kratší. Nakonec utichnou úplně. Serete je. Našla jste si čas na svojí změnu. Oni na to nemají koule. Nastavujete jim zrcadlo. To se nelíbí každému.A vy si uvědomíte, že to možná ani nebyli kamarádi. Byli to jen známí. Lidé, kteří se rádi ohřívali u vašeho starého já, ale teď, když jim ho měníte, už jim to nevoní.Samota, která má smysl A najednou se ocitnete úplně sami.Žádné společné chlastání. Žádné noční telefonáty. Žádní lidi, se kterými byste si mohli povídat. A v tu chvíli se vás zmocní pochybnosti. Mělo to vůbec cenu? Neměli jste se radši držet té staré verze sebe sama, která sice nebyla perfektní, ale aspoň nebyla osamělá?Ale odpověď už dávno znáte. Ano! Mělo to cenu.Tato samota, která teď možná bolí, je jen přechodné období. Je to ten klid před bouří, ten prostor, ve kterém se můžete nadechnout a připravit na to, co přijde. Dáváte tak vesmíru najevo, že jste připraveni na to, aby do vašeho života vstoupili lidé, kteří vás budou milovat a podporovat přesně takového, jaký jste.Ne lidé, kteří vás budou tolerovat. Lidé, kteří vás budou obdivovat za to, že jste měli odvahu a šli do toho.A oni přijdou. Lidé, kteří jsou na stejné vlně. Lidé, kteří se smějí, když jim řeknete, že jdete na jógu v šest ráno. Lidé, kteří s vámi budou mluvit o snech a ne o drbech. Lidé, kteří vás budou podporovat v tom, abyste byli ještě lepší.Tak se nebojte. Buďte chvíli sami. A užijte si to, protože to je ta nejlepší chvíle na to, abyste si ujasnili, kdo jste. A brzy se na vás nalepí ti praví. Lidé z vaší nové, úžasné bubliny. Už se těšíte?&nbsp;Objímám. Lucka

Blog

Podzim, burčák a kombucha

Robert Redford: Střízlivost, vášeň a umění žít naplno

Alkohol: Lhář a krutý pán

Život bez svačin a úkolů

Karol Duchoň - když chlast zabíjí

Bez chlastu